Zčistajasna

audiovizuální instalace
36 optorezistorů, 35+1 rgb led, plexisklo, železo, Max/msp, arduino, Teensy
výstava ve 4AM Fórum pro architekturu a média, Brno
7.11- 28.12.2012

Světlo ---- zvuk ---- světlo

stůl s 36ti světelnými čidly uspořádanými do hranaté spirály, kde každé čidlo je spojeno s jedním tónem a jedním světlem v pozadí



baterkou se rozeznívají souzvuky



a rozsvěcují světla - řada světel je rozvinutá spirála zakuklené stupnice



systém je modulární - světla lez připojovat a odpojovat a vše rekonfigurovat...

http://www.forum4am.cz/?p=4343

Tunel

trvalá audiovizuální instalace pro Speciální mateřskou a základní školu v Novém Jičíně
dotykové světelné plastiky + hudba
elektronické řešení + software
dokončení: říjen 2012

Instalace pro postižené děti má sloužit k jejich motivaci překonávat sama sebe. Cesta skrz tmavý tunel může být pro ně i dobrodružstvím. Cestu absolvují vždy s terapeutem a v případě problému, lze instalaci jedním talčítkem ihned vypnout. Smyslem je , aby děti byli motivovány se za rybami na stěnách natahovat a tak procvičovat své tělo hrou. Když se dotknou velké ryby, tak se rozsvítí i se skupinkou ryb malých. Pak pomalu pohasínají a mění barvu. Každý dotyk vygeneruje novou, jinou barvu. V tunelu zní "mořská" hudba. Instalace není určená dospělým ani veřejnosti - celý projekt byl realizován s cílem, aby se rybky dětem co nejvíce líbily...



Projekt vznikl ve spolupráci se zahradní architektkou Pavlou Kašubovou a firmou T.R.Antoš. Mou částí bylo navrhnout a vyvinout systém, složit hudbu, vymodelovat světélkující dotykové rybky a vše nainstalovat do tunelu s ohledem na celoroční trvalé umístění.

Kde to končí a kde začíná?

zvuková instalace
12 reprodukotrů, zesilovačů a piezo elementů
prezentováno na Bienále Dolní Kounice 2012, Zpřítomnení VII
prostor kláštera Rosa coeli

Instalace funguje jako sériově provázaná feedback smyčka žijící svým životem, točícím se v rytmickém kruhu. Zvuk je generován čiste samotným obvodem. Zajímá mě cesta signálu. Obvod je mi metaforou a zhmotněnou otázkou. Instalaci jsem vytvořil pro toto místo kláštera Rosa coeli.

Roj

světelná instalace synchronizovaná s hudbou, 187 RGB led, 2ch audio, Max/msp
venkovní permanentní instalace
budova Hvězdárny a planetária města Brna

Roj, 2012, fasáda Hvězdárny a planetária města Brna

co světlo, to tón
co tma, to ticho
co krok, to čas
co jas, to síla
co výška, to výška
co barva, to pocit /mimo kód/

/principy algoritmu instalace ROJ/



V původně zamýšlené čistě designové instalaci, jsem postupně začal objevovat spoustu podstatných aspektů a významů.
Čas - prostor - pohyb - informace - kvanta - frekvence - kroky v paměti - hranice - rychlost
Nemohl jsem dále zůstat u designového přístupu. ( I když kde je ta hranice někdy težko říct...)
Hlavním pocitovým tématem světelné instalace „ROJ“ se mi stala fascinace ze souběžností dějů ve světě: vznikajícími a zanikajícími paralelním toky dat, myšlenek, pocitů, vln, částic, memů a bitů… v nás i kolem nás… a také posunem-offsetem v takovýchto neustále se rojících proudech. Jakýsi matematický pocit z procesů a hloubky hmoty a vesmíru. Čas a jeho zobrazování zde hraje podstatnou roli. Offset - out sync - hlavní a posunuté přítomnosti (díky paměti)....etc
Plocha jako pamět dějů. Zvuk otisklý do světla.
Instalace ROJ je tak, dá se říct, /obdélníkový/ výsek artificiální skutečnosti, která je odazem tohoto abstraktního pocitu ze skutečnosti. Vznikl tak pokus o „velké kukátko“ do interních dějů pod povrch – pod vnější fasádu reality…



I vzhledem k místu jsme použil minimalisticko-matematických výrazových prostředků a kompozičních postupů. Minimalismus děrované kovové fasády architektonického ateliéru Rudiš-Rudiš (řada obdélníkových sloupců tří různých šířek) se přímo stal výchozím rastrem pro vytvořenou světelnou síť, která je pod touto fasádou umístěna.

V prvé řadě šlo o kód. Jak světla spojit s hudbou....(viz básnické principy algoritmu)
Světelná síť představuje hudební časoprostor, který světelnými body zobrazuje děje ve znějící hudbě. Kroky času jsou v tomto prostoru zobrazovány nejen ve směru klasickém (zleva doprava a zpět), ale i kolmém – zespodu nahoru a opačně… ROJ se skládá z matrice ze 187 (17×11) barevných světel digitálně řízených pro tento účel vyvinutým softwarem. V reálném čase je zpracovávána digitální MIDI partitura a na základě její analýzy pak vytvořený algoritmus generuje (většinou) minimalistické světelné struktury. Kromě této exaktní a z principu matematické vizualizace do hry vstupují i občasné, časově cílené kompoziční zásahy.



Zvuková estetika hudby vychází převážně z „digitálního post-minimalismu“ (Ryoji Ikeda, Raster-noton…), nicméně oproti zvyklostem jsem použil mnohem více tonálních, repetitivních postupů (bližších spíše klasickému minimalismu 60. a 70. let), které pak díky výše zmíněnému vizuálnímu algoritmu generují prostorové světelně-časové struktury.

Výsledkem je šestiminutová kompozice, kterou můžete shlédnout každou půlhodinu, vždy od 15. a 45. minuty. Nejlepší zážitek se nabízí až po setmění, když vše okolní pohasne. Doporučuji po 22hod.

V mezidobí ROJ spí, ale občas se na chvíli probudí…

technická asistence (již tradičně): Jiří Šafář

Medůza

hudební interface - objekt, nerez, plexisklo, plastelína, led, elektronika, software
autonomní součást instalace Sonicave

Medůza, 2011, Multiplace, galerie Enter, Bratislava

Medůza je hudební interface - senzorický výčnělek autorského softwaru, který dohromady s objektem vytváří experimntální hudební nástroj. Medůza byla vytvořena jako součást projektu Zvukové jeskyně - Sonicave. ( jelikož ale měli průvodci v jeskyni problém pak lidi od Medůzy odtrhnout, tak byla z jeskyně deinstalována)
Nástroj obsahuje 10 spínačů on/off a 5 modulátorů (0-1024), které analyzují vzdálenost rukou nad senzory. Stiskem spínače se spustí některá část hudebního softwru ( sampler, synth nebo sekvencer). Pohybem ruky nad senzory člověk transformuje spuštěný zvukový proces. Modulátor může ovlivňovat více parametrů zaráz. Základním parametrem je výška a délka tónu. Naprogramoval jsem filtrování dat do stupnic, takže např. oproti thereminu ( jenž se ovládá podobným způsobem) je zajištěno, že se hudebník bude vždy pohybovat ve zvolené stupnici. Možných parametrů je více. Zde je již starší nákres jedné z možných konfigurací zvukových procesů Medůzy:





Každá zvuková událost je transformována na světelnou akci. Jas zde moduluji zvukovou amplitudou vybrané sekce. Některé objekty rozsvěcují jen svoje zóny, jiné prolínají i do ostatních.


Medůza, 2011, Multiplace, galerie Enter, Bratislava


V této práci řeším vztah objektu a softwaru. Mám potřebu dávat svým softwarům hmatatelné tělo. Při tvorbě se potřebuji dotýkat materiálů a cítit je hmatem. To je osobní motivace po mnoha letech virtuální tvorby ( video, hudba).
Vzniká tak jakási kombinace "old school" přístupu ( analogový hardware, dráty, desky, těžké železo...) a "new school" ( software, max/msp, lehkost, virtuálnost...).
Touto fůzí se stalo, že mi objekt připadá něčím známý ( asi ten old school) a přitom zvláštně nový.
Mimojiné.

SPIN7

zvukový objekt hrající dle větru, nerez, senzory, wirelles data/audio system, max/msp,
první testovací prezentace: Nová scéna, Praha, 2011

SPIN7, 2011, Nová scéna, Praha
Nesourodost proudění, organická dynamika, chaos - to jsou základní elementy, které v této práci zkoumám a používám pro tvorbu hudebních struktur. Tvar objektu který vznikl, vyšel z funkčních potřeb, částečně navazuje na kinetismus. Prioritní však bylo, jak má objekt fungovat a až druhotné jak má vypadat. Příště to chci otočit! :) Objekt byl prezenován v rámci konference "Na jiné půdě" na Nové scéně Národního divadla v Praze. http://yo-yo-yo.org/na-jine-pude-mezinarodni-konference-a-vystava/

PRINCIP: každý ze sedmi větrníků je magneticky snímán a informace o jeho aktuálním natočení ( 0-360°) je bezdrátově (bluetooth) posílána do ukrytého počítače. Tam jsou data analyzována. Pohyb v kruhu je převden na pohyb v tónovém terénu. Zvuk zazní, jakmile vedeljší větrník dojde do 0°. V tu chvíli vyšle impuls vedlejšímu větrníku a ten zahraje tón dle aktuálního natočení - poloze ve stupnici. Tím vzniká nerepetitivní rytmická a tonální struktura, která zvukově odráží proudění větru v daném místě.
Objekt ještě upgradován a poté bude prezentován u galerie (A)void.

Loveka

interaktivní zvuková instalace, prkna, Atmega168, solární panel, 2 audio kanály
Galerie (A)void, Praha, 2009
poté reinstalace v rámci projektu SolArs, Brno, 2010

Po komplikovaném projektu Sonicave, jsem dostal chuť vytvořit něco naprosto jednoduchého, elementárně fungujícího. Zvuková lávka, je postavená na přístupu, který nazývám „basic-interactive“ – jednoduché interaktivní systémy s minimem zřejmých, jasně čitelných vstupů a výstupů. Hledám poctivost v interaktivitě - vzniká riziko naivnosti a primitovnosti, přesto toto gesto - cesta k jednoduchosti - je v tuto chvíli pro mne podstatné.

Princip:

dle prohnutí prkna ( tak jak člověk po lávce jde, hopsá, překračuje, leží, posouvá se…) se mění výška znějícího tónu v rámci stupnice harmonická C mol. Znějící tón je velmi primitivní čtvercový oscilátor. Minimalismus funkce, tvaru ( hrubá dřevěná prkna) se odráží i do minimalistického zvuku. Reproduktorky, mikroprocesor, minizesilovač i čidla jsou zabudovány přímo v prknech. Prkna lávky jsou dvě, tak aby mohli dva lidé spolu na „lovece“ komunikovat. Symbolika lávky - loveky - lásky jako spojnice oddělených břehů, existující jako spojující prostor, prostor pro komunikaci. Otázka hudby, kterou lidé v této spojnici vytváří a času zde stráveného - to ( i další) může nebo nemusí být čteno. Instalace ale stále zůstává fungovat i na úrovni čistě „zvukové hry“ se zcela jinými či dokonce ( a často tak vnímanými) žádnými obsahy.

Postaveno na procesoru Atmega168 (jako většina mých dosavadních prací)

V současné chvíli je Loveka nainstalovaná v Brně v rámci festivalu SolArs2010. Instalace je zcela energeticky soběstačná.

Je umístěná v parku za Anthroposem u zadního vstupu na Riviéru. cesta: jděte podél řeky od Anthroposu stále po proudu cca 800m. Držte se cesty nejblíže řeky.Podejte první most ( velký silniční), jdete dál - cesta se zůží až podejte druhý mostek ( k zadnímu vchodu na Riviéru). Stále jděte rovně a asi po 50m dojdete k lávce.

LOVEKA - interactive sound installation in public space from Jiri Suchanek on Vimeo.

Křoví?

zvuková instalace, audio modul + 2 venkovní reproduktory
prezentováno v rámci " Sochy v ulicích" před Domem Umění, Brno, léto 2009

Do hustého křoví na Malinovksého náměstí jsem schoval dva reproduktory, které přehrávaly různé zvuky zvířat, které ve městě vůbec nežijí. Nově vzniklá zvuková krajina - koláž městského ruchu a přírodních zvuků zvířat (venkovsjých i divokých) byla jednak výzvou pozornosti kolemjdoucích, ale také otázkou vnímání toho nepodstatného - ruchu - "křoví". Jakým způsobem jsme otupělí vůči latentnímu všudypřítomnému ruchu, jak jeho kvalita ovlivňuje naši náladu, podrážděnost...Tím, že bylo náhle slyšet něco neobvyklého, pozornost se zaměřila na složení ruchu.

Jak se mění zvukové krajiny v rámci činnosti člověka a co dělat s "šedým" noisem města? Jaké zvuky mizí, jaké nově vznikají. Složení zvukové krajiny jako jedinečný otisk místa.<
br> Práce volně navazovala na myšlenky R.M.Schaeffera

Sonicave

Interaktivní zvukově-světelná instalace v jeskynním dómu.
Experimentální 10.1 surround hudba a synchronizovaná světelná síť.
"Medůza" - dotykový interface.

www.sonicave.com
SONICAVE         je komplexní zvukově-světelná elektronická instalace-organismus v jeskyni. Prostorová světelně-zvuková síť je řízena centrálním objektem - medůzou. Ta je kondenzovaným prostorem s 15ti senzory - jakýsi smyslový výčnělek podsatné, ale neviditelné části instalace - softwaru. Mikroprostor (medůza) - makroprostor(světelné sítě) reagují na stejná data, ale různým způsobem - neviditelné spojení (software). Během hry s medůzou se něco děje. Otázka zodpovědnosti za dotek - vzdálenost... Co ovlivňuje moje rozhodování - je to pohled dovnitř - nebo ven? Jak si vybírám? Jsem si toho vědom? Zkouším nahlédnout pod strukturu (sebesama), tím, že vytvářím celou jinou (a funkční...) Můj dětský zájem ve vesmíru, souhvězdích a kosmickém cestování mi bylo inspirací pro tuto práci. Musel jsem něco takového udělat, abych mohl jít dál.

Instalace využivá specifické akustické, světelné, symbolické a historické aspekty jeskyního prostoru. Celou práci chápu jako velký experimentální světeleně-hudební nástroj jehož tělem a ozvučnicí je samotná jeskyně. Pokračuji ve svém abstraktním zvukovém výzkumu a realizuji - zkoumám možné vztahy světla-zvuku-místa-tmy-ticha... Velké úsilí bylo věnováno vývoji "světlozvuků" nebo jinak "zvukosvětel" jako použitelných kompozičních prvků. Kompozici zde chápu synesteticky - hudba a světlo nejsou odděleny. Propojil jsem světla a zvuky v počátku - v případě skladby jsou komponována přímo v MIDI kompozici. V případě interaktivního, medůza aktivuje zvukové děje, které dle intenzity hlasitosti řídí jas světel. Oproti běžným obdobným systémům (amplituda-jas) je zde ale struktura zvuku a struktura světel poměrně komplexně rozvrstvena přímo ve vyvinutém softwaru (a modulárně přepojitelná), takže vznikají detailní strukturální paralely mezi zvukem a světlem. Realizace tohoto konceptu byla možná jen díky trpělivému a dlouhodobému učení se a vyřešení mnoha technologických problémů. Instalace je fůzí elektronického umění a divoké přírody se všemy svými kontrasty.

Zkoumání různých možností, jak tvořit digitální hudbu, mě vedlo vývoji hudebního interaktivního systému - medůza--->max/msp patch, kterou jsem dlouhodobě vyvíjel ( a stále vyvíjím) s cílem odstranit bariéru mezi dotykem-akcí a elektronickým zvukem. Existuje řada způsobů, jak tuto bariéru zbořit a vytvořit nový experimentální hudební nástroj - medůza je jedním z nich. Medůza interface je rozdělen do desti částí - každá je primárně propojena s jedním reproduktorem. Nicméně statika tohoto setupu mě nudila, tak jsem navíc připojil možnost směrování zvuku do jiných reproduktorů a cestování prostorem. Deset zón na medůze funguje jako spouštěče a 5 čidel reagujících na vzdálenost jako modulátory spuštěných akcí. Modulátory ovlivňují více dějů zaráz, tak je důležité vnímat a poslouchat, co se děje... Instalace funguje ve dvou módech - jako předpřipravená kompozice, která je součástí každé prohlídky jeskyně a pak také jako interaktivní hudební nástroj. Tento mód vzhledem k časové náročosti je spuštěn jen ve volnějších chvílích.

INSTALACE SONICAVE JE TRVALE UMÍSTĚNA V JESKYNI VÝPUSTEK link
A JE SOUČÁSTÍ KAŽDÉ PROHLÍDKY ve formě 4min světelně-zvuková kompozice(bez medůzy)

Tvůrčí tým:
Jiří Suchánek - autor : idea, zvuk a hudba, software, design, realizace
Jiří Šafář - technický asistent projektu /tvorba elektro hardware/
Petr Němeček - pájecí elektropráce
Petr Němeček, Jan Smutný, Martin Novák - transport instalace
Karel Kubíček - web programming
Petr Němeček - fotodokumentace

Loc: 49°17'28.387"N, 16°43'26.69"E

PROJEKT FINANČNĚ PODPOŘILO MINISTERSTVO KULTURY


nové video - sestřih z koncertu v instalaci SONICAVE, který jsem uspořádal 13.11.2010 v místě instalace - v jeskyni Výpustek. Koncert byl součástí festivalu neobvyklé hudby NEWNEW! 2010.

Zvuková zahrada

permanentní interaktivní zvuková instalace v zahradě, venkovní dotykový interface, 10 audio kanálů, (žádné PC!)
Mallorca, Santa Ponsa, 2008

Hudba v krajině - krajina v hudbě
Prostor - vztahy - vazby - model situace - senzor interface
realtime míchání zvukových krajin - nové prostory a průniky - průzkum estetiky environmentálního multikanálového zvuku

V kompozicích jsem se hodně zabýval pauzou, časováním zvuků a prostorovými možnostmi 10ti kanálového zvuku. Jde o realizaci tématu zvukových zahrad, kterému jsem se teoreticky věnoval ve své diplomové práci na Favu ( Instalace ve zvukových zahradách, Favu, 2005). Instalace byla také částečně inspirována italskou skupinou Timet (www.timet.org), se kterou jsem se seznámil na workshopu ve Florencii. Koncept zvukové zahrady jsem ale v tomto svém podání posunul do více časově "synchronizované" podoby a zahradní prostor jsem pojal v této instalaci jako celek - jakousi zvukovou nádobu, kterou zvuk putuje - spíše než jednotlivé zvukové ostrůvky - zóny.
Samostatnou kapitolou byl kompletní vývoj a stavba ovládacího interface - dotykového panelu. Ten jsem designově pojal jako kombinaci minimalistické sci-fi estetiky a kvalitího dřeva. Při vývoji panelu jsem vyzkoušel několik nových technologií a naučil se řadu dovedností v oblasti programování. Instalace funguje ve třech módech: input, interactive, composition.


V zahradě je rozmístěno 10 vyrobených dřevěných vlhkuodolných reproduktorů. Každý bod na ovládacím panelu reprezentuje jeden reproduktor - obrazec tak představuje abstraktní, symbolickou zvukovou mapu zahrady. Dotykem zóny (kruhu) lze spustit v provázaném reproduktoru právě vybraný zvuk. Selekce zvuků probíhá pomocí dálkového IR senzoru, který je pod sklem na pravé straně panelu.



Každá zóna může vybrat ze 7 zvuků. Tj. celkem 70 samplů a 7(!)10 zvukově-prostorových kombinací. Každá ze sedmi hladin určených IR senzorem rozsvěcuje jinou barvou vybrané spojnice - linky mezi zónami. Vzniká tak určitý, ne příliš jasný vztah mezi modelem aktuální situace(panelem) a znějícím zvukem. Zkoumání tohoto vztahu a souběžné hledání zajímavých kombinací - to vše realtime, bez záznamu, na zahradě...

místo/čas: Mallorca, SantaPonsa, 2008 až teď

tech.asistent: Jiří Šafář

video:

Mateřídouška

audiovizuální projekt s Terezou Damcovou
hudba, animace, zpěv, performance, 2005-teď

Alternativa 2008, Archa, Praha


LINKy o MATEŘÍDOUŠCE:
label MUTEME - Mateřídouška booking
Mateřídouška homepage
Mateřídouška na Alternativě
Rozhovor s Mateřídouškou na Spaceboss
Mateřídouška na severni Moravě
Mateřídouška na Expozici Nové hudby

Faustovy plasma houby

interaktivní zvuková instalace, 8 audiokanálů
Prezentováno na festivalu MovingCloser, Varšava, 2007

dotyk - spoj - zvuk - světlo - líbivost - závislost? Měl jsem obavy, že budu muset vysvětlovat... Naštěstí jsem nic nemusel říkat ani jednou. Lidé přišli, intuitivně se dotkli světélkující "houby" - ta zazněla a už to jelo... Byla to jedna z mých prvních interaktivních veřejných vícekanálových instalací. Princip: každá houba spouštěla jeden sampl do jednoho reproduktoru. Dle inteznity úderu se měnila výška tónu ( lineárně - tj. neladilo to...). Piezo senzory ---> midi ----> audio. LED světla byla stabilní - nereagovala na nic a nikoho...

Instalace byla prezentována venku po dobu dvou dnů. Občas to padalo, protože citlivost převodníku lidi přepálili a ten se pak zasekl. Měl jsem ho zahrabanej v zemi u jejich noh, tak zírali, když jsem spod drnu trávy vytáhl MIDI převodník resetoval input error... Docela zábavná chybka nakonec.